Historie klubu
V roce 1932 byl založen fotbalový klub pod názvem Sportovní klub Zápy a prvním předsedou byl zvolen J.Srb. Klub měl dvě dospělá mužstva a zároveň bylo vybudováno hřiště na pozemku v Teletníku.
V letech 1934 - 1938 hrálo první mužstvo III.třídu a v ročníku 1938/39 II.třídu a postoupilo do I.B. třídy. V kronice je vyzvednut datum 9.6.1939 jako nejslavnější vítězství od založení klubu. Zápy porazily okresní město Brandýs nad/Lab na jeho hřišti 4:0 před návštěvou 600 diváků.
Ve válečném období proběhla v roce 1941 rekonstrukce hrací plochy a následoval sestup do II.třídy. Ročník 1942/43 byl dalším významným mezníkem v dějinách zápského fotbalu, když na domácím hřišti porazily SK Volman 6:4 před 1880 diváky a opět postoupily do I.B.třídy.
Roky 1945 - 1953 znamenaly vcelku klidné období, předsedou byl zvolen A.Kudrna, hrála se I.B. třída, ale odchod hráčů do vyšších soutěží, prakticky celého mužstva způsobil, že v roce 1955 byl oddíl odhlášen ze soutěže. Hráči odešli do mužstev ligových např. Pokorný do Prahy Nuslí (1.liga), Zalabák do STEP Praha (1.liga), Janoušek do Čelákovic (česká liga).
Samostatný oddíl kopané pod názvem Sokol Zápy obnovil činnost v roce 1956 a v roce 1957 postoupil do III.třídy. Mimo družstva dospělých se soutěže zúčastnila i družstva žáků a dorostu.
V roce 1966-67 jsou vybudovány nové kabiny a mění se název klubu na TJ Sokol Zápy při JZD Rozvoj.
V roce 1967 byl klubem sehrán první mezinárodní zápas s FC Sibenhirten z Rakouska a poprvé se zápská kopaná představila v cizině na hřišti předměstí Vídně.
První mužstvo hrálo okresní přebor do roku 1982, kdy následoval bleskový přestup do A.třídy a vzápětí do Krajského přeboru, který se hrál v Zápech sedm let, až do roku 1991.
V roce 1984-87 bylo hřiště uzavřeno kvůli rekonstrukci hrací plochy a přestavbě kabin, přesto nemajíc vlastní hřiště hrálo mužstvo ve středu tabulky.
Předsedou byl zvolen M.Werner, který dokázal udržet vysokou sportovní a společenskou prestiž TJ. Za jeho vedení odjel klub třikrát sehrát fotbalové zápasy do Itálie.
V té době hráli v Zápech M.Valent hráč ligových Bohemians, M.Linhart hráč ligových Neratovic a V.Hradecký.
V roce 1990 bylo založeno volné sdružení občanů jako samostatný právní subjekt pod názvem TJ Sokol Zápy a jeho prvým předsedou byl zvolen M.Werner. Po jeho odstoupení v roce 1994 byl zvolen J.Kuchař. V roce 1997 začala krize v zápském fotbale a výsledek byl v roce 1999 sestup do okresního přeboru. Na vyřešení krize byl zvolen nový výbor TJ a do jeho čela byl zvolen předsedou Z.Hrdlička.
První mužstvo začalo prodělávat, jak hráčské tak trenérské změny. Na postu trenéra se vystřídalo hned několik lidí a až v roce 2002 byl angažován trenér Babovák z Brandýsa, který přivedl i některé fotbalisty a v Zápech se začalo blýskat na lepší časy. V sezoně 2003/04 přišel toužebně očekávaný postup do B.třídy, po roce působení postup do A.třídy.
V roce 2006 se opět změnil výbor a předsedou byl zvolen Z.Hrdlička, kterému se ve spolupráci s manažerem ing.F.Maškem podařilo postoupit do krajského přeboru a rezerva postoupila do III.třídy, dále se do soutěže přihlásila mužstva žáku a přípravky. Z.Hrdlička jako jedinný předseda TJ Sokol Zápy dokázal takzvané double - kdy v jedné sezoně postoupily obě mužstva dospělích.
Sezona 2010/2011 se významně zapsala do dějin zápaského fotbalu. Vše zazačalo změnou názvu klubu, když se téměř po 45 letech klub vrací k původnímu názvu SK Zápy. Již v zimní přípravě SK Zápy vyhrály prestižní a vysoce obsazený turnaj "Memoriál Jiřího Kolína", který pořádal FK Metreor Praha. Vyvrcholením sezony byl další double, kdy SK Zápy dokázaly vyhrát jednak krajské kolo poháru "Ondrášovka Cup", ale hlavně krajský přebor . SK Zápy poprvé v historii postupují do DIVIZE.
V roce 2012 Zápy slaví osmdesát let od založení fotbalu v Zápech. Toto výročí je korunováno opět historickým úspěchem a to postupem "A" týmu do ČFL a "B" týmu do okresního přeboru. Tento ročník 2011/2012 se zapíše do historie opět jako nejúspěšnější v historii.
Do třetí nejvyšší soutěže vletěl SK Zápy přímo raketově. Z prvního útoku vstřelil Marin Glasnovič první gól a to do sítě Králova Dvora. Zápští fotbalisté se s novou soutěží vyrovnali se ctí a skončili na poklidném 9. místě.
Zápský fotbal se dočkal také v letech 2011-2012 modernizace areálu, kdy byly zrekonstruovány kabiny a rozšířena místní restaurace.
V roce 2013 byl areál rozšířen. Místo původního škvárového hřiště bylo vystavěno hřiště s umělým povrchem.
Sezona 2013-2014 byla určitě nejméně povedená a záchranu nakonec přinesla až vítězství doma se Spartou B a Následně v Měcholupech. 14. místo je doposud nejhorším umístěním v ČFL.
O rok později se situace za nového trenéra Michala Maška stabilizovala a osmé místo bylo lichotivým výsledkem.
Sezona 2015 – 2016 se stala pro SK Zápy do té doby nejúspěšnější. Tři kola před koncem se zápští válečníci utkali v přímém souboji o druhou ligu v TeletníkAreně se slavnou Viktorií Žižkov. Po heroickém výkonu, kdy SK Zápy dohrával o devíti hráčích a hrálo se dle pořekadla dokud je vidět, nakonec díky brance střídajícího Jana Jelínka vyhrál jedna nula. Za týden bohužel oslabený tým prohrál v souboji o první místo v Jirnech, přesto se celkově druhé místo stalo postupujícím do druhé nejvyšší soutěže. K tomu je ale potřeba profesionální licence a tu nakonec získala a postoupila ze třetího místa žižkovská Viktorka.
Sezona 2016 – 2017 se nesla tak trochu ve zklamání ze zmařeného postupu a skončila našim 10. místem.
V sezoně 2017 – 2018 se zápští válečníci nadechli k lepším zítřkům a třetí místo bylo opět vstupenkou do druhé ligy. Zejména neodpovídající rozměry hřiště ale opět neumožnily získání licence.
Do sezony 2018 – 2019 vletěl SK Zápy jako uragán a měl po podzimu desetibodový náskok před svými pronásledovateli. Celý klub šlapal v té době jako dobře namazaný stroj a tak došlo trochu k podcenění situace, ztrátě formy některých hráčů, špatnému posílení a nakonec z toho bylo druhé místo.
Na licenci se tentokrát vzhledem k podzimnímu náskoku pracovalo s předstihem ( bylo domluveno hřiště na pražském Střížkově ) a tak tentokrát nám paradoxně chyběl ten úspěch sportovní. Z druhého místa se tentokrát nepostupovalo.
Do nové sezony postoupil na post hlavního kouče Miroslav Doležal ( trenér Michal Mašek spolu s Václavem Hradeckým vyzkoušeli druhou ligu ve Vlašimi, a to bohužel pouze sedm kol ). Bohužel jsme pro tuto sezonu a to zejména vlivem nepochopení pozice B mužstev OFS Praha – východ, po mnoha letech nepřihlásili naše B mužstvo, paradoxně letošního vítěze okresu.
Nový trenér s velkým sparťanským srdcem si rychle, a to přes svoje mládí, zřídil u válečníků potřebný respekt a navázal na úspěšnou sezonu minulou. Až domácí klopýtnutí s rezervou Jablonce nás připravilo o podzimní primát.
Jediné, co týmu chybělo byl gólový útočník, a tak museli branky obstarávat obránci. A manažer Mašek věděl, že to není dobře a usilovně hledal někoho, kdo ty góly dá. Sehnat ale takovou personu je úkol praktiky neřešitelný. Proto se manažer nakonec rozhodl pro angažmá bývalého reprezentanta a střelce 59 ligových branek Lukáše Mageru. Tento pro třetiligový klub určitě luxusní přestup, byl jasným signálem, za jakým cílem zápští válečníci jdou. Zimní příprava tentokrát bez zimního turnaje probíhala bez problémů a v generálce jsme přehráli a 3:0 porazili druholigový Varndsdorf. Proto byl i určitý optimismus na místě.
Bohužel první zápas jara na Julisce s B mužstvem Dukly byl jako součást boje proti koronaviru i zápasem posledním. A protože hlavička Jirky Dubna v poslední minutě duelu skončila na domácí tyči, chyběl nám ten jeden jediný bod k vítězství nedohrané soutěže.